NO BORDERS AWARD vytváří prostor, kde fotografové z různých zemí spolupracují, sdílejí své umělecké projevy a podporují komunitu, která překračuje národní hranice.

Začínající fotografové, vybraní na základě mezinárodního Open Callu se během NBA účastní série virtuálních přednášek s profesionály z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. V rámci individuálních konzultací a odborných workshopů získávají zpětnou vazbu a praktické zkušenosti, které jim umožňují úzce spolupracovat a sdílet nápady s mentory a kolegy.

Open Air výstava představuje oceněné fotografie a je prvním zastavením ze série fotografických prezentací výsledků  NO BORDERS AWARD v zemích V4. Výstavu doprovází tištěný katalog a online verze, která je ve své digitální podobě inkluzivní platformou pro mezinárodní kulturní výměnu, umožňuje získat vhled do fotografovaných příběhů a témat a usnadňuje mezikulturní výměnu.  

NBA napomáhá rozvíjet smysluplný dialog, porozumění a slouží jako katalyzátor rozhovorů o identitě, dědictví a společných zkušenostech prostřednictvím fotografie. Projekt je financován z prostředků Visegrad Fund.

Partnerem projektu pro ČR je Kultura FM

Obyčejná náctiletá holka Bea (Cailey Fleming) má jedinečný „dar“ – je schopná vidět imaginární přátele lidí ve svém okolí a povídat si s nimi. „Imaginární přátelé nejsou jen roztomilé postavičky stvořené dětskou fantazií. Jsou to časové schránky, do kterých jsme si jako malí ukládali naděje, sny a plány. Všichni se k nim můžeme vracet, i když si jako dospělí myslíme, že jsou dávno ztracené,“ říká režisér John Krasinski. Fiktivními hrdiny jeho filmu jsou právě ti imaginární přátelé, jimž už jejich dětští parťáci dospěli a zapomněli na ně. A právě Bea, která je díky své unikátní schopnosti všechny vidí, se těmhle „sirotkům“ rozhodne najít nové kamarády. Pomáhá jí v tom trochu podivínský soused (Ryan Reynolds), jenž má stejný dar. Improvizovaná seznamka pro imaginární přátele se záhy promění v dobrodružnou výpravu do světa naplněného bezbřehou fantazií, kde se může stát opravdu cokoliv. „Snažil jsem se natočit film, který si užijí opravdu všichni. Chci, aby se dospělým, kteří ho uvidí, aspoň na chvíli vrátily vzpomínky na dětství. Aby jim došlo, že je můžou oživit, kdykoliv budou chtít. Bez ohledu na to, zda a jakého imaginárního kamaráda kdysi měli,“ dodává Krasinski.

USA | rodinný | přístupný | dabing | 108 min. | 150 / 130 Kč

Výstava je prodloužena do 27. 10. 2024

Instalace slova, zvuku a objektu, který by mohl být portálem do duchovní sféry nebo ke kritickému nadhledu. Dočasný pantheon malých bohů, kteří neexistují, ale mohli by, otevírá v Galerii Věž hru s principy magického myšlení, které možná tvarují naše vnímání v intimitě domova víc, než jsme ochotni připustit.

VERNISÁŽ VÝSTAVY MIMOŘÁDNĚ V ÚTERÝ 4. 6. V 19.00 ZA ÚČASTI AUTORŮ

Ondřej Buddeus (*1984) je český spisovatel, překladatel z němčiny a norštiny, editor a pedagog. Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se dalšími umělkyněmi či umělci. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Zónu (2017), krátké prózy, vydává také literaturu pro děti (za německé vydání Hlavy v hlavě spolu s Davidem Böhmem byl nominován na Kinderliteraturpreis Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2017), vytváří také projekty na rozhraní literatury a výtvarného umění – jako poslední realizoval se sochařkou Pavlou Scerankovou interaktivní Památník válečným veteránům v Ostravě. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, Magnesia Litera nebo Nejkrásnější česká kniha. Účastnil se kolektivních výstav například v New Museum (New York, 2014), při Steirischer Herbst (Graz, 2012), v Detroit Kunsthalle (Stavanger, 2022), v ČR pak v galeriích Futura, 123 Gallery, Gampa ad. Aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno, který spolupracoval s literárními organizacemi a časopisy napříč Evropou, spoluzakládal a v letech 2017–2019 vedl státní agenturu České literární centrum. Věnuje se také teorii literatury, především teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v poezii, na niž se soustředil v doktorském projektu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vydal jako spolueditor odbornou monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Poslední autorskou a editorskou prací pak byla sbírka esejí o kultuře cyklistiky Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (2021). Je členem Asociace spisovatelů.

Tvorba Matouše Hejla (*1989)zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění. V roce 2022 připravil společně s nezávislým divadelním souborem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V témže roce se podílel na tvorbě Twitteru, performativní instalace s cvrčky a dronem pro festival Pražské jaro v rámci projektu Prague Offspring. Na tomto festivalu pak v roce 2023 zazněla v provedení souboru Klangforum Wien skladba Kývání. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019, společně s Miroslavem Srnkou) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.

 INSTALACE SITE SPECIFIC / 4. 6. - 31. 8. 2024

www.svatojanskavez.cz

1900, Paříž. Lili d´Alengy je obdivovanou kurtizánou, miláčkem pařížské smetánky. Každý muž touží po její pozornosti. Má ale tajemství, které by mohlo její postavení ihned zničit. Má dceru Tinu, která trpí zdravotním postižením. Ze strachu o ztrátu své dlouho budované pověsti drží Tinu v ústraní. Ta už je ale ve věku, kdy se o ni Lili není schopná postarat, možná ani nechce, a proto se rozhodne odjet do Říma. Údajně je tam lékař, který by Tině dokázal pomoci. Po příjezdu s překvapením zjistí, že lékař není muž, jak je v té době běžné, ale žena. Jmenuje se Maria Montessori a vyvíjí revoluční metodu výuky pro postižené děti se závažnou poruchou učení. V rámci vývoje této metody zakládá „Casa dei Bambini“, první školu určenou pro děti, které potřebují speciální přístup. Díky trpělivosti a osobitému přístupu ke každému jedinci, specifickými pomůckami a učením hrou dosahuje úžasných výsledků. Stejně jako Lili, i Maria ale skrývá tajemství. Má totiž nemanželské dítě, což je v tehdejší společnosti naprosto nepřijatelné. Musí se rozhodnout, zda je pro ni důležitější její škola a žáci, nebo vlastní syn. Obě ženy tak spojuje nepřízeň osudu, ale i díky tomu si jsou vzájemnou oporou, společně přepíší historii a vyvolají revoluci ve výuce.

FR / IT | životopisný | přístupný | titulky | 100 min. | 150 / 120 Kč