Zveme vás na besedu s doc. Mgr. Pavlem Šaradínem, Ph.D. z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci, která se koná v úterý 26. dubna 2022 v 18.30 v Národním domě. Řeč bude o geopolitickém rozložení Evropy, aktuální situaci spojené s válečným konfliktem na Ukrajině, ale i komunální politice ve Frýdku-Místku. Moderuje Lukáš Horký, vstup na besedu je zdarma. 

The Stringz je originální akustické trio složené z absolventů prestižních světových hudebních akademií a vedle interpretace klasické hudby se zaměřuje také na muzikálové a swingové hity v netradičních aranžích. Na koncertě, který se uskuteční 5. května 2022 v Národním domě ve Frýdku-Místku, vystoupí spolu s ním také muzikálový zpěvák Tomáš Savka. Program koncertu bude velmi pestrý, a to doslova od klasiky až po swingové evergreeny. „Zazní jak autorské skladby našeho pianisty Alexandra Christianova, tak ryzí klasika - např. Suite No. 6 in D major pro sólové violoncello, ale také např. jeden z největších hitů Franka Sinatry - My Way,“ uvádí produkční manažerka The Stringz Eva Loskotová. „Vzhledem k nadcházejícímu májovému času budou na programu i některé známé zamilované melodie,“ doplňuje produkční. The Stringz je jedním ze zásadních projektů popové houslistky Lucie Klasek, která získala řadu pracovních zkušeností v New Yorku, Londýně a Vídni a její oblibou je experimentování s hudebními žánry – především propojování prvků klasiky a moderní hudby. Ve spojení s úspěšným cellistou Ladislavem Mariašem a multižánrovým klavíristou Alexanderem Christianovem tvoří jasně rozpoznatelný celek, pro který je kromě akustické stránky důležitá také vizuální složka hudebního provedení. „Zásadní inspirace přichází s prostorem. Podle něj se vše dotváří. Každý koncert je originál. Je potřeba vždy navnímat prostředí, energii, posluchače, pro které budeme hrát. Pak se dotváří světla nebo videomaping – cokoli, co podtrhne hudební složku a emoce,“ uvedla v rozhovoru pro Kultura FM houslistka Lucie Klasek. Náhodné není ani spojení akustického tria s hlasem Tomáše Savky – společným jmenovatelem je láska k muzikálu a swingu. Od první spolupráce, která proběhla již v roce 2018, se ke společnému vystupování rádi vracejí: „Tomáš je nejen excelentní umělec, ale také skvělý parťák a naše společné koncerty si naplno užíváme a doufám, že tuto pozitivní energii přenášíme i na posluchače v sále,“ dodává produkční The Stringz Eva Loskotová.  Lenka Vašková

Ve čtvrtek 21. dubna 2022 se v kostele svatého Jana a Pavla v Místku uskuteční koncert světoznámého houslisty Václava Hudečka, sólisty prestižních světových orchestrů, držitele řady významných ocenění, zázračného talentu, jenž se stal světovou houslovou legendou, a uznávaného cembalisty Martina Hrocha. Martin Hroch je hvězdou a výraznou osobností mladé cembalové generace vysoce hodnocené nejen odbornou kritikou. Je členem Britské cembalové společnosti a sólistou řady významných orchestrů koncertně činných v ČR i Evropě.

Máj přináší skvělou inspiraci nejen pro lásku! Pojďte se s námi nechat strhnout komorním muzikálem, inspirovaným skutečnými událostmi, o vášni, touze a překračování hranic - 19. 4. 2022 do Nové scény Vlast. Vězněný muž po letech opět vypovídá o svém dávném zločinu. Jakou roli v něm vlastně sehrál a jakou roli sehrál jeho komplic? Kdy se touha stává posedlostí a kam až je člověk schopen zajít...? To vše se dozvíte v divadelním představení THRILL ME.

Zveme vás na tradiční oslavu příchodu jara s Kultura F≈M! Již zítra - ve čtvrtek 14. dubna - zahajíme tradiční Velikonoční městečko odpoledním programem na náměstí Svobody v Místku a po tři dny zde budou pro návštěvníky připraveny trhy s řemeslnými výrobky a dobrotami všeho druhu, rozmanitý program na pódiu a na své si samozřejmě přijdou také děti. Program na pódiu: Čtvrtek 14. 4. 15.00 - Divadlo Ententýky | myška Klárka a veverka Terka a paní Plasťáková 16.00 - Zdendalele | folk-acoustic 17.00 - Pavel Dobeš | folk Pátek 15. 4. 10.00 - Divadlo Koloběžka | Šel zahradník do zahrady 11.00 - Cimbálová muzika Slifka 12.00 - Schola Frýdek | zpívané pašije 14.00 - Šuba Duba Band | multižánrová kapela 15.00 - Calata | dobová hudba 16.00 - Evamore | world music 17.00 - Vesna | snový pop folk Sobota 16. 4. 10.00 - Řád Červených Nosů | Tři prasátka 11.00 - Cimbálová muzika Bača 14.00 - DFS Ostravička 15.00 - Na vlnách Layla | multižánrové duo 16.00 - The Yellow Socks | Rock 'n' Roll 17.00 - Tomáš Kočko & Orchestr | world music Změna programu vyhrazena Velikonoční městečko pořádá statutární město Frýdek-Místek prostřednictvím Kultura F≈M. Děkujeme partnerům akce, společnostem TS a. s., Frýdecká skládka a. s. a SVČ Klíč. Přípravy jsou již v plném proudu a my věříme, že vydrží i počasí! Těšíme se na vás!                     

V pátek 8. 4. 2022 odehrajeme v 19.00 v Nové scéně Vlast divadelní představení Otec Městských divadel pražských, které je součástí předplatitelské skupiny Silné příběhy 2019/2020 a na které vás témto srdečně zveme. Dojemná a současně vtipná tragikomedie v hlavní roli s Janem Vlasákem a Veronikou Gajerovou pojednává o jednom smutném fenoménu naší doby ‒ stařecké demenci. Hra psaná z pohledu muže, jenž je tímto neduhem postižen. Jednotlivé scény sevzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně.

Ve středu 30. března 2022 vás zveme na dramatizaci úspěšné prózy spisovatelky Ireny Douskové - Hrdý Budžes. Hrdinka příběhu, žákyně druhé třídy základní devítileté školy Helenka Součková, nás zkoumavým i naivním pohledem osmiletého dítěte sugestivně provází tragikomickými roky husákovské normalizace, tak jak se na počátku 70. let promítala do světa dětí i dospělých. Na pozadí prostředí školy a divadla v jednom „nejmenovaném“ okresním městě se odvíjí sled komických příhod, trapných zážitků, drobných i větších neštěstí, které malá Helenka nejen prožívá, ale zároveň je s bezprostředností svému věku vlastní hodnotí a komentuje. Barbora Hrzánová – cena THÁLIE 2003 za mimořádný ženský jevištní výkon za roli Helenky Součkové.

Po dlouhé odmlce zavítá do Frýdku-Místku Radošínské naivné divadlo se svým autorským představením Mužské oddelenie, které se uskuteční 5. 4. od 19.00 v Nové scéně Vlast. O působení Radošínského naivného divadla a také o tom, jak vlastně tato hra vznikla, se dočtete v rozhovoru s ředitelem souboru a hercem v jedné osobě Stanislavem Štepkou. Rozhovor je také součástí brožury Předpaltné Jaro 2022. STANISLAV ŠTEPKA: BLÍŽI SA STÁ REPRÍZA PREDSTAVENÍ MUŽSKÉ ODDELENIE Radošínské naivné divadlo je autorským divadlem s originální poetikou, které od počátku až dodnes uvádí hry jediného autora. Stanislav Štepka je zároveň autorem, uměleckým šéfem divadla a také členem hereckého souboru. A své pracovní role rozšiřuje o další, neméně důležité, které ho dělají šťastným v osobním životě: „Som aj otcom rodiny, šťastným starým otcom štyroch vnúčat a veľmi čudným občanom, ktorý nevlastní mobil.“ Jak vzpomínáte na začátky radošínského divadla, které je v podstatě vaším „dítětem“? Odpovídal repertoár divadla žánrově či tematicky tehdejší době nebo se vymykal, byl něčím novým a neotřelým? Chceli sme sa vtedy na začiatku šesťdesiatych rokov minulého storočia veľmi podobať divadlám malých foriem, ktoré v tom čase boli veľkým šlágrom, teda hitom. V Bratislave sa o prvé humoristické scénky pokúšali bratislavskí študenti Milan Lasica a Július Satinský a v Prahe doslova zažiaril Semafor so Šlitrom a Suchým. Práve Semafor sa stal tou zázračnou lampou, čo „rozsvítila mou hlavu jako na plyn“. Ja, študent vysokoškolák, som nesmierne zatúžil byť v mojej Radošine Jiřím Suchým. Priveľmi sa mi to v prvej hre v roku 1963 (Nemé tváre alebo Zver sa píše s veľkým Z) nepodarilo. No nevzdal som to. V tých nasledujúcich tituloch to už bolo tuším o čosi nádejnejšie. Divadlo funguje výhradně pod taktovkou vašich autorských her a již vaše první kusy - jááánošííík a človečina se staly divadelními legendami. Hrají se doposud stejně, nebo prošly za tu řadu let nějakými úpravami/ modernizací? Veru, je to tak: už rovných 51 rokov máme v repertoári Jááánošíííka. A práve teraz v novembri bude tomu rovných päťdesiat rokov odvtedy, čo v malom divadielku v rodnej Radošine bola premiéra tragifrašky Človečina, ktorá po prvý raz predstavila divadelnému svetu – okrem iného – aj našu neskoršiu javiskovú legendu pani Katarínu Kolníkovú. Vaše hry se vyznačují specifickou poetikou, jejímž hlavním znakem je tragikomika. Z jakých oblastí nejvíce čerpáte náměty? Na jaká témata se zaměřujete? Život je už tuším taký: jedno oko sa smeje a na druhé plačeme. Nášmu divadlu sa tuším podarilo na chvíľu to uplakané oko na chvíľu prižmúriť. Častým prvkem bývalo i užívání západoslovenského či radošinského nářečí. Čím se vyznačuje? Západoslovenský, presnejšie radošinský dialekt, má celkom zaujímavú vlastnosť: je zrozumiteľný na celom Slovensku, ale – ako sme si všimli – aj na Morave a v Čechách. Okrem toho obsahuje ľudové humorné výrazy, na ktoré sme za skoro šesťdesiat rokov našej existencie doslova namotali aj našich divákov. Ak v niektorej hre absentuje nárečie, diváci nám to veľmi vyčítajú. Jak se podepsala na působení a náladě divadla normalizace 70. let, kdy se dokonce rušila představení? Celé 70. roky sme si po vynútenom odchode z Radošiny hľadali v Bratislave priestor pre divadlo, ale hlavne sme zápasili s komunistickými úradníkmi a so schvaľovacími komisiami, kterým vonkoncom nevoňala naša tvorba. V roku 1970 bola premiéra Jááánošíííka, no na veřejné hrávanie ho agentura Slovkoncert schválila až vo februári 1979. Co považujete za důležité mezníky působení rnd? Napríklad: teší ma úspešné dlhoročné fungovanie našej poetiky, spolupráca s Milanom Markovičom, Jiřím Suchým a Semaforom, s hudobnými skladateľmi Jánom Melkovičom, Petrom Mankoveckým, Jurajom Haškom, s režisérmi Jurajom Nvotom a Ondrejom Spišákom, vážim si manažérsku prácu Ladislava Hubáčka a desiatok skvelých hercov, z ktorých sa mnohí stali osobnosťami. Měnily se také během let i vaše úlohy v divadle? Kedysi som robil v divadle všetko. Čo som si napísal, to som si zahral, kreslil som plagáty, chystal bulletiny i chlebíčky pre návštevy. Niečo z toho robím aj dnes. Ale, našťastie, mám okolo seba kopu šikovných a talentovaných mladých ľudí. V roce 1983 se radošinci spolu s pražským divadlem semafor pustili do zkoušení společného muzikálu nevesta predaná kubovi. Jak vzpomínáte na tuto spolupráci? My sme s pánom Suchým a Semaforom začali spolupracovať na Neveste predanej Kubovi už v roku 1978. Mal to byť hlavný silvestrovský program v Československom rozhlase. No nebol. Vraj sme napísali paródiu na federáciu, a tak nám program krátko před Silvestrom zakázali. Nakoniec tento náš spoločný „muzikálik“ Semaforu a RND po šiestich rokoch uzrel svetlo sveta na javisku bratislavského Štúdia S a bol to podľa odozvy umelecký čin. Dlouholetou členkou souboru byla herečka Katarína Kolníková, která ztvárnila hlavní postavu hry Ženské oddelenie, která patří k nejúspěšnějším titulům i její zásluhou. Jak vzniknul námět k této úspěšné hře? Pani Kolníková bola (a je) ikonou nášho divadla. Raz – cestou na predstavenie – ju na cestnom priechode zrazilo auto. V nemocnici skoro rok doslova zápasila so životom. Dennodenne sme ju navštevovali a povzbudzovali. Nakoniec sa za veľkej slávy znovu objavila na javisku. Takto mi poslúžila jako námet na Ženské oddelenie; v inscenácii si neskôr s chuťou zahrala sama seba (komédia mala 362 repríz). Na úspěchy Ženského oddelenia navázala hra Mužské oddelenie, opět z prostředí nemocnice. Cítil jste v tomto směru jistý dluh vůči mužům? Aj ja som sa ocitol v nemocnici v Podunajských Biskupiciach, takže som si na valastnej koži vrchovato zažil toto špecifické prostredie. Nedalo mi, nedávno som napísal Mužské oddelenie. Zatiaľ teší našich divákov, blíži sa stá repríza. V roce 2016, ještě před nešťastnou dobou covidu, mělo radošinské divadlo odehráno více než devět tisíc představení, které vidělo přibližně tři milióny diváků. Nemluvě o dalším působení např. ve filmové produkci. Jaký je váš recept na úspěch? Na jeseň 2020 sme už v našom divadle mali – napriek zlopovestnému covidu – celkovú desaťtisícu reprízu RND! Takže sme tu stále a aj napriek pandemickej pliage tu ešte chvíľu chceme byť. Připravila Lenka Vašková

V minulém měsíci jsme odstartovali nový cyklus besed pod názvem Host Lukáše Horkého a nyní pro vás máme další. V úterý 22. března usedne do "křesla pro hosta" v Národním domě moderátorka Českého rozhlasu Ostrava Kateřina Huberová  a řeč bude o práci ve veřejnoprávních médiích a jejich roli v naší společnosti, hudbě, divadle, kultuře a setkávání se zajímavými lidmi. O profesním životě Kateřiny Huberové si můžete přečíst také v rozhovoru zde. Vstup na besedu je zdarma.