Milí příznivci kultury, blíží se konec roku a s ním různá očekávání do roku následujícího. Budeme velmi rádi, pokud jsou tato vaše očekávání spojená s živou kulturou. Vybrali jsme pro Vás zajímavé tipy na akce/pořady v první polovině roku 2021, kterými můžete potěšit Vaše blízké, třeba v podobě pěkného dárku pod vánočním stromečkem.  V rámci programu Předplatné 2021 můžete vybírat z celkem šesti předplatitelských řad v rámci divadelních a hudebních okruhů. Připravili jsme pro vás také tipy na samostatná divadelní představení, koncerty a taktéž vstupy na besedy a přednášky v rámci festivalu Cyklocestování 2021. Všechny tyto tipy najdete v sekci tiskové zprávy, kde si o jednotlivých pořadech můžete přečíst podrobněji. Pokud se rozhodnete pro koupi vstupenek, můžete tak učinit několika způsoby. Vstupenky na uvedené tituly jsou od 1. 12. 2020 k zakoupení na recepci Národního domu a po rozvolnění opatření také na pobočkách TIC FM. Vybraný koncert či představení pro vaše blízké můžete také objednat z pohodlí vašeho domova, čili online. Stačí zvolit vybraný titul na našich webových stránkách v kalendáři a zadat tlačítkem koupit vstupenku.  Za Kulturu F≈M přejeme příjemné a klidné prožití adventního času! 

Do povědomí veřejnosti ve Frýdku-Místku se tato hard rock’n’rollová kapela z Nového Jičína dostala letos v srpnu díky vystoupení v soutěži začínajících kapel StarUp. A jak je vidět, se svou hudební kariérou to myslí vážně. Během svého působení, které trvá necelé tři roky, vzešlo letos album Blackout a již se začíná mluvit o práci na dalším. Zhruba před týdnem také Hard Balls dokončili nový videoklip k písni SOS (Scream Of Satan). Jak jste se svým novým videoklipem spokojení? Podle čeho jste zvolili místo natáčení? Myslím, že videoklip se moc povedl. Marek ‚Frodys‘ Pytlik, který to měl celé na starost, udělal velice dobrou práci. Společně s Michalem a Smrťákem už jsme s ním spolupracovali v bývalém projektu, takže jsme věděli, že kvalita bude zaručena. Ohledně místa natáčení mohu prozradit jen to, že to bylo v Novém Jičíně. Zbytek je tajemství (úsměv). Píseň pojednává o boji proti - něčemu. Měly (ty boje) nějakou konkrétní podobu, když jsi píseň psal? Vůbec ne. Tehdy to byly spíš osobní boje, které se odehrávaly kolem mě. Co se obrazu týče, vsadili jste v podstatě na jednu kartu a tou je červený filtr, který symbolicky odráží tu podstatu boje (souboj-revolta-krev).  V jednoduchosti bývá síla?! Udělat to celé v červené byl vlastně nápad Frodyse, to opět ukazuje na to, jak je šikovný a jak se dokáže přizpůsobit věci. Jestli je v jednoduchosti síla? Nikde to heslo ve zkušebně na zdi napsáno nemáme, ale myslím, že to všichni nějak podvědomě cítíme. Už jen když se podíváš na naši skladbu písní. Nic složitého. Pokud s tím má někdo problém, je to jeho věc. My děláme to, co se nám líbí a hlavně to, co dělat chceme. Pojďme obecně k vaší hudbě. Celkově je velmi dynamická, tepající až dráždivá…což zřejmě odráží podstatu „Hard Balls“. Na čem si jako kapela zakládáte? Jak už jsem říkal, nehledáme žádnou složitost. Myslím si, že ty nejlepší věci vznikají vždycky z té první verze skladby. Člověk ji na poprvé zahraje přirozeně, tak jak ji cítí. Když se tam začnou vymýšlet blbosti, jak to zahrát o půl tonu níž a tam dát nějakou další „vyhrávku“ a tam to zahrát jinak, je z toho pak úplně jiný song a vytratí se z něho kouzlo.   Píseň SOS je součástí vašeho debutového alba Blackout, které jste dokončili také v letošním roce. Jak byste ho charakterizovali? A máte v repertoáru i nějaké balady, které by třeba ocenily vaše fanynky? Album tak nějak vyšlo/nevyšlo. Máme ho hotové, ale rádi bychom ho ještě vydali jako fyzický nosič. K tomu zatím nedošlo. Deska je momentálně pro nás dosti nákladná. Ale věříme, že se vše v dobré obrátí a v roce 2021 bude i jako fyzický nosič k mání. Balady nejsou a ani nebudou, takže fanynky asi taky ne (smích). Letos v srpnu jste také jako kapela vystoupili v zahradě Národního domu v rámci soutěže na podporu začínajících kapel StarUp. Jak těžíte z této zkušenosti? Byl to pro nás bohužel jediný koncert tohoto roku a zároveň první, kde se s námi poprvé živě představil Michal s Pavlem. Ještě teď se potím, když si vzpomenu, jaké tam bylo vedro. Každopádně jsme moc vděční za pozvání a vše kolem toho. Ať už to byly workshopy nebo třeba to, že celý koncert byl natáčen profi kamerami. Díky tomu taky 27. 11. vydáme záznam tohoto vystoupení na našem YouTube kanálu. Jaké jsou vaše nejbližší plány?   V dnešní době? Hlavně zůstat naživu. Prý už také začínáte pracovat na další desce. Když vezmu v úvahu, že jste také od letoška v novém složení, určitě se to odrazí pozitivně na další tvorbě… Určitě. Obměnilo se vše krom mě a Smrťáka. Kytarista se měnil už minulý rok v létě. Odešel Dalibor ‚Žíža‘ Šímečka, který se chtěl věnovat spíše jiným věcem a zkusit trošku jiný styl. Na jeho místo přišel Jirka Švidrnoch, který je oproti Žížovi o dost vyšší. Za bicí pak usedl Pavel Machala a na basu nám teďka hraje Michal Adamec, což je můj a Smrťákův bývalý kolega a šéf z kapely Quattro Buggy. I když to po odchodu (z Quattro Buggy) bylo všelijaké, vše jsme si vyříkali a jsem moc rád, že s ním zase můžu sdílet stage.  Vizitka Hard Balls Kapela z Nového Jičína vznikla v lednu roku 2018. Stylově má nejblíže k hard rock’n’rollu, až na pár výjimek (např. ACDC) hraje převážně své autorské písně. Za krátkou dobu svého působení si zahráli na koncertě společně s králem pornofolku - Závišem, účinkovali jako předkapela Alkeholu. V letošním roce dokončili svou první desku s názvem Blackout a nyní vydávají k jedné z písní (SOS) videoklip. Současné složení: Vít Dorazil/kytara/zpěv, Jiří Švidrnoch/kytara, Michal Adamec/basová kytara/zpěv, Pavel Machala/bicí, Smrťák Jarmil/harmonika Za kapelu odpovídal Vít Dorazil Připravila Lenka Vašková 

Na hudební scéně působí tento instrumentální sextet z Frýdku-Místku společně již šestnáct let a v jejich tvorbě jsou nejčastěji slyšet inspirace fusion, rozličných odnoží jazzu nebo dokonce popu, folku, rocku či melodie blízké vážné hudbě. „Muzika a umění obecně má hlavně vyvolávat pocity a je jedno, jestli vás donutí běhat a máchat s rukama nad hlavou anebo vás zamrazí do křesla,“ říká člen Behind The Door a hráč na bicí, Matěj Drabina. Na začátku prosince vyjde jejich nové, v pořadí již 4. CD s názvem „RA!“, k jehož vydání se váže i několik doprovodných událostí, např. kampaň na serveru HitHit.   Je tato zkratka (RA) vašeho nového CD v nějakém významu současné omezené ekonomiky - restricted account – omezený účet? Klidně by to tak mohlo být (úsměv), i když se k momentální situaci veřejného nevystupování a k jiným restrikcím veřejně (jako kapela) nevyjadřujeme. Pravda je ale mnohem prostší. Je to kapelní výkřik do světa odrážející náš humor a myslím, že hlavně to, že hudbu děláme podle sebe. Jednoduše...RA! Od prvního CD, které bylo prvními skladatelskými výsledky Ladislava Muroně a Radima Přidala je každé další o něco dále ve smyslu zaměření se více na vlastní tvorbu. Je tomu tak i u tohoto posledního? Jeho závěrečná fáze probíhá nyní poněkud netradičně, v izolaci. Nebyly s dokončením CD nějaké problémy? Myslím, že už druhá deska byla ryze autorská. Třetí, s názvem „proti proudu“, hodně odrážela to, jak to s muzikou v šesti lidech vidíme a slyšíme. Dejte zkrátka šest různých lidí do jedné místnosti a ten mejdan, který se tam vzápětí spustí, ty osobnosti dost ovlivní :) Aktuálně vydávaná deska „RA!“ se nahrávala ve studiu Golden Hive. Za pultem seděl Filip Jelínek. I přes nejrůznější plány jsme tenhle počin nakonec provedli živě, to znamená, že všichni hráli jako na koncertě. Takové natáčení má svá specifika. Jaká? Nesmíte dělat chyby, nebo, ještě lépe řečeno, se nesmíte bát, protože pak je dělat budete. Taky jste u výsledné zvukové podoby nahrávky dost limitováni přeslechy. Ale myslím, že právě těchto šest lidí plus Filip za pultem vykouzlilo něco super. Je to pestré, barevné a myslím, že i dost vesmírné, řekl bych „bihajndovské“. Autorsky nejvíce přispěl Ondra Valenta (piano, klávesy), ale máme tam taky kousky od Ládi Muroňe (příčná flétna), Radima Přidala (kytara) a Ondry Klímka (saxofon). Celkové vyznění samozřejmě ovlivnil ten mejdanový sextet, o kterém jsem psal výše. Teď k vaší hudbě obecně. Pro laika spíše mainstreamového zaměření je vaše instrumentální hudba s nádechem jazzu či dalšími styly tak trochu španělskou vesnicí. Dá se nahlédnout do této mezizóny žánrů? Víte, já ani kluci muziku nekastujeme. Hudba se vám buď líbí, nebo nelíbí. Záleží, kolik jí věnujete času a kolik klidu si pro ni najdete. Myslím, že muzika a umění obecně má hlavně vyvolávat pocity a je jedno, jestli vás donutí běhat a máchat s rukama nad hlavou anebo vás zamrazí do křesla. A to je dobře, protože to jsou ty pocity, o kterých mluvím. Já osobně bych si na takovou hudbu našel chvilku, sedl si, možná zhasnul světlo, nasadil dobrá sluchátka a nechal si vyprávět...tohle může být cesta, jak jí porozumět. Jak vznikají příběhy vašich písní a jaké prostředky využíváte? Inspirace, nápady, zkazky, to všechno si nás tak nějak nachází samo. Teda, je to tak, že to, co děláte, co zažíváte, z toho všeho to k vám může připlout. Společně působíte již 16 let. Která hudba či autoři ovlivnili vaši tvorbu? Máte třeba v kapele nějaké společné hudební vzory? Nejsou mezi vámi v tom smyslu občas názorové třenice? To je dobrá a zároveň těžko uspokojitelná otázka, protože je nás šest a nemáme jeden jasný hudební středobod, vzor. Určitě je to dost o tom, s kým krom Behind hrajeme, ale taky se dost ovlivňujeme navzájem. Třenice samozřejmě vznikají, ale bez nich bych měl pocit, že je to nějak podezřele jednoduché (úsměv). Momentálně je všechno živé koncertování na bodě mrazu. Chybí vám kontakt s publikem? Kdy jste si naposledy užili živý koncert? Je to tak, ale muzika nikdy nespí a ta naše se teď opravdu rozhodla vzbudit, však uvidíte. A spíš než bychom přemítali nad posledním koncertem, vyhlížíme, kdy si zahrajeme, až to všechno poleví. Na to se všichni, nejen v kapele, moc těšíme. Zpátky k nové desce, která má mimo jiné i velmi krásný a osobitý obal. Kdo je autorem? Kdy a kde bude CD k dostání a co všechno kolem něj ještě prozradíte? Celou grafiku navrhl, vymyslel a dotáhl do výsledné podoby oceňovaný Martin Kaiser, který dělal obaly např. kapele Vltava. K vydání desky se váže několik doprovodných událostí a to jsou například videoklipy a jedno zákulisní video přímo z procesu tvorby, anebo kampaň na serveru HitHit, kde můžete kapelu podpořit, zakoupit si desku a spousty jiných šikovných věciček. Aktuální album, stejně jako to předchozí, bude také časem rotovat na platformě Spotify a jiných a také ho bude možno zakoupit na živém koncertu. Nejrychlejší způsob, jak se k němu dostat, zůstává HitHit a jsme a budeme moc rádi za jakoukoli podporu. Deska je tu pro vás. RA! Vizitka Behind The Door: Od roku 2004 nepřetržitě aktivně koncertují po klubech a festivalech v České republice, na Slovensku a v Polsku (jejich hudba zazněla např. na Colours of Ostrava nebo Prague Proms). V roce 2008 BtD získali druhé místo na soutěži mladých kapel všech žánrů Líheň. Absolvovali také krátké zahraniční turné do pobaltských republik, kde si zahráli ve Vilniusu, Rize, Tallinu, Helsinkách a finském Mikkelli. Do jejich diskografie patří prozatím tři alba („Dej si gispirín!“/2008, „Key Notes“/2011, "Proti Proudu"/2016), v prosinci letošního roku přibude další, v pořadí již čtvrté CD s názvem "RA!". Hrají ve složení: Ladislav Muroň - příčná flétna, Ondřej Klímek - saxofon (tenor, soprán), Radim Přidal - kytara, Ondřej Valenta - piano, klávesy, Lukáš Čunta - baskytara, Matěj Drabina - bicí Za kapelu odpovídal Matěj Drabina Připravila Lenka Vašková

Festival Kino na Granicy / Kino na Hranici, který před jednadvaceti lety vznikl v prostředí Polsko-česko-slovenské Solidarity z upřímné potřeby po poznávání kulturního dění u sousedů z protějšího břehu pohraniční řeky, se v letošní těžké situaci ani nadvakrát nepodařilo zrealizovat v tradiční podobě. Po vzoru jiných festivalů se vám proto jeho organizátoři pokusí přiblížit jeho atmosféru a poskytnout ochutnávku připravovaného programu v on-line prostředí. Ve dnech 23. až 29. listopadu vám prostřednictvím internetového streamu promítnou několik desítek vybraných filmů z České republiky, Polska a Slovenska. K vidění tak budou úspěšné filmy uplynulého roku z české i polské produkce. Z českých filmů například Poslední aristokratka Jiřího Vejdělka, Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka či dokument Forman vs. Forman Heleny Třeštíkové. Z polské produkce se můžete těšit například na drama z druhé světové války Černý mercedes, životopisný film o slepém pianistovi Íkaros. Legenda Mietka Kosze nebo na film o tragédii antických rozměrů v malé polské vesnici Supernova. Součástí přehlídky bude také retrospektiva významné režisérské dvojice Jána Kadára a Elmara Klose, kdy program festivalu nabídne trojici jejich filmů. Festival ale nabídne i filmy, které teprve na své uvedení do kin čekají. O snahách Čecha najít Boha v prostředí Polska bude vyprávět nový film Víta Klusáka a Filipa Remundy Jak Bůh hledal Karla. Slovenské drama Služebníci z prostředí kněžského semináře nám zase ukáže, co se může stát, když se víra střetne s komunistickou totalitou. Bližší informace o festivalu a místo, kde si můžete koupit akreditaci na všechny filmové projekce v ceně 239 Kč najdete zde: https://kinonahranici.cz/cz/. Spot: https://www.youtube.com/watch?v=-GK3b081U6c

Zdravíme malé příznivce kultury a jejich rodiče, jistě jste již zaznamenali projekt Moje kino LIVE, díky kterému nyní můžeme být společně doma v kině. Stačí si koupit vstupenku, jako byste si kupovali lístek do kina, a dodržet všechny pokyny pro získání požadovaného streamu. Kromě klasických filmových titulů vzešlo z nabídky společnosti Aerofilms dětské animované pásmo Mlsné medvědí příběhy doplněné o animační workshop. V něm si s pomocí zkušené lektorky mohou děti vyzkoušet, jak se takový krátký film točí. Stačí jen pár pomůcek, trocha trpělivosti a cviku. Všechny podrobnosti k tomuto pořadu najdete v popisu události.   Těšíme se na vás v kině! Vaše Kultura F≈M

V srpnu letošního roku absolvovali soutěž Kultury F≈M „Star Up“ na podporu mladých regionálních kapel, ze které vzešli jako vítězové. Ačkoli nyní nemohou naplno hrát ani zkoušet, rozhodně nezahálejí. Již měsíc po soutěži byli zástupci kapely Nikča (zpěvačka) a Kuba (kytara) hosty Českého rozhlasu Ostrava, kde představili část své tvorby a také plány, ke kterým mimo jiné patří i první turné a debutová deska. Jak jste si užili pocit vítězství v soutěži Star Up a jak jste svůj úspěch oslavili?  Pozvání si moc a moc ceníme. Kulturo, děkujeme, bylo nám velkým potěšením, že jsme se vám líbili. Pocit to byl až neuvěřitelný. Oslavili jsme to v nové zkušebně, což jsme zároveň spojili s kolaudací. Otevřely se vám díky tomuto úspěchu nějaké nové cestičky?  Určitě. Byla to to obrovská zkušenost, které si nesmírně vážíme, otevřelo nám to první dveře, od kterých jsme neměli klíč a díky tomu jsme se dostali do dalších pokojů. It Is important to have keys (úsměv). Stihli jste ještě před další covidovou  vlnou nějaké živé koncerty? Pokud ano, kde to bylo a jak je hodnotíte?   Na letošní prosinec jsme plánovali menší turné, ale dali jsme si pravidlo, že nejprve musíme nechat pořádně to těsto nakynout, aby koláče stály za to. Prioritou byl tedy pro nás tvrdý trénink ve zkušebně. Pak se vše zastavilo další covidovou vlnou. Na čem konkrétně teď pracujete nebo jaké jsou vaše další plány? Vzhledem k situaci nám nezbývá nic jiného, než se držet vládních nařízení. Zhruba v březnu příštího roku jsme měli v plánu nahrát naše první CD, ale těžko říct, jak dlouho nás covid nechá bez tréninku, od kterého se to všechno odvíjí… Prvotní základ Hakuny, která vznikla teprve vloni, vytvořila dvojice Nikča a Kuba. Toto spojení je zřejmě osudové, podle toho, co uvádíte v rozhovoru pro hudební pořad ČS. Rozhlasu Ostrava – Harenda. A sice že texty, které píšete vy (zpěvačka Nikča), zapadají skvěle do hudby, kterou složí Kuba. Co k tomu dodat? Tamtaradaaaaaa... Ještě se máte na co těšit, přátelé. Při kláních soutěže STAR UP v srpnu letošního roku jste ale už nebyli dva, ale čtyři. Co stálo za tímto rozhodnutím rozšířit se hned o další dva členy? Potřebovali jsme důvod k tomu, pořídit si dodávku. A pořizovat ji ve dvou je blbost (široký úsměv). A můžeš tyto dva nové články nějak představit? Jakub Juchelka- vysmáté bicí, Jakub Stolař- vážná basa. Kromě toho jste pozměnili i název kapely na Ta Hakuna. Co bylo důvodem? Důvod byl čistě praktický, pro lepší dohledatelnost. Vizitka kapely Hned na první zkoušce, která byla 21. února 2019, začalo duo pracovat na písni The keys. O rok později už nahrávali ve studiu čtyři - jako celá kapela – a v tomto počtu chtějí i dále působit. Složení  kapely –Jakub Zeť- Kytara, Jakub Stolař- Basová kytara, Jakub Juchelka- Bicí, Nikol Candrová- zpěv (trochu jim to prý tím jménem kazí J) V srpnu letošního roku zvítězili v soutěži začínajících regionálních kapel Star Up – Contest kapel pořádanou přísp. Org. organizací Kultura F≈M. Již pod novým názvem Ta Hakuna plánují svou debutovou desku a malé turné. Za kapelu Ta Hakuna odpovídala Nikča Candrová Připravila Lenka Vašková

Doba koronavirová s sebou v kultuře přináší jistá rozčarování, zklamání, ale i nové výzvy a začátky. Je čas zastavit se, promýšlet, tvořit… Skládáš nebo tvoříš doma do šuplíku? Jsi slyšet či vidět v online světě? Dej nám o sobě vědět a my Tě podpoříme v mediálních kanálech Kultura F≈M (facebook, Instagram, You Tube). Touto výzvou chceme podpořit všechny regionální umělce, kteří nyní nemohou vystupovat či fungovat v běžných podmínkách, tak jako dřív. Podělte se s námi o vaše zkušenosti s fungováním v kultuře a inspirujte další.   Kontaktní osoba pro zaslání námětů a další informace: lenka.vaskova@kulturafm.cz, Tel: 778 710 773 Tým Kultura F≈M

Před několika měsíci jsme mohli tuto křehkou éterickou bytost, a především neobyčejnou zpěvačku z našeho regionu, slyšet a vidět v kině Vlast na streamovaném koncertě v rámci projektu Kultura FM Live. Velmi nás těší, že nyní můžeme představit její první desku, kterou mohli podpořit také fanoušci Moonshye.  Právě jste dokončila svou debutovou desku Curtain of The Moon. Jaký je to pocit?   Mám velkou radost, že se podařilo desku nahrát. Na ten krásný pocit hotového díla ale ještě čekám, protože finišují práce na finálním mixu, masteringu a obalu desky. Těším se na to, až budu mít v ruce hotové cédéčko. Tuším, že to pro mě bude veliká radost vidět ten hmatatelný výsledek. Hudba je přece jen taková prchavá, tady a teď. Když muzikant nekoncertuje, což se nyní děje, hudba musí žít nějakou jinou cestou, ať to všecko dává smysl. Těsně před dokončením desky jste fanoušky navnadila vydáním stejnojmenného singlu a také výzvou k podpoře vašeho projektu. Jakou měla sbírka odezvu? Řekla bych, že na to, jak málo jsem známá, je sbírka velmi úspěšná. Překvapilo mě, kolik lidí mi přispělo a také mě moc potěšily jejich pozitivní reakce a ohlasy na singly. Sbírka končí již tuto sobotu, do té doby je otevřená a třeba se ještě i něco vybere, což by bylo skvělé a moc by mi to pomohlo. Prozatím se vybralo 75 procent z celkové částky. Chtěla bych i touto cestou moc poděkovat všem za úžasnou podporu! Je to jedna z mála cest, jak podpořit umělce v téhle době. Sama jsem na několik podobných projektů přispěla, protože moc dobře vím, že někdy to prostě nejde jinak, než poprosit o pomoc, vyjít s kůží na trh. A navíc jste lidem, kteří chtějí pomoci, přichystala i krásný bonus. Připravila jsem pro mé podporovatele dárky, které za příspěvek obdrží, mezi nimi třeba ručně kreslené obrázky nebo dopisní sady inspirované právě deskou Curtain of the Moon. Nad tvorbou těchto dárků teď trávím čas a dělám to moc ráda. Chtěla bych, aby mí posluchači měli k té hudbě tak trochu osobnější vztah a myslím si, že tyto dárky k tomu mohou přispět. Líbí se mi osobní kontakt s fanoušky. Sama bych doma měla ráda třeba dopisní sadu od PJ Harvey (úsměv). Na desce se podílelo několik zajímavých hostů. Můžete je představit? Moc ráda! To bude trochu delší odpověď, protože hostů je na desce hodně. Takovým nejdůležitějším je producent desky a kytarista Pavel Šmíd ze studia a vydavatelství Rustical Records, které spolu  s ním tvoří Martin Píro. Pavel je taková moje kapela, dá se říct. Hodně se podílel na aranžích a strávili jsme spolu spoustu času, ať už osobně ve studiu při práci nebo po telefonu při diskuzi nad písničkami, abychom našli pro každou z nich tu nejlepší podobu. Dále jsem přizvala svou dobrou kamarádku Asiu Szczęsnowicz, která je jedinou hostující ženou na mé desce a zároveň jediným hostem z Polska. Několikrát jsme společně koncertovaly, na desku přispěla krásnými houslemi, syntezátory, pianem a také vokály. V několika písničkách uslyšíte bicí Daniela Šoltise, syntezátory Antonína Fajta, housle Pavla Cingla, kontrabas Tomáše Lišky, calabash drum Martina Píro, činely Štěpána Podrazila a na konec si nechám jméno hosta, který je frýdecko-místeckým známý určitě nejvíc. Je to Láďa Franek z kapely Prouza, který přispěl svou kytarou. Finální mix desky pak dělal Vojta Svatoš a mastering Deaf Wizard. Ti všichni jsou velkými profesionály a umělci v tom, co dělají. A je mi velkou ctí, že se spojili s mými písničkami. Jaký přínos měla pro vás tato zajímavá spojení vzhledem k první sólové desce? Vždycky jsem cítila, že moje hudba je jako stvořená pro kapelový zvuk. Hrála jsem své písně v různých sestavách, tady ve Frýdku-Místku to bylo s The Lights of Reims nebo s Ráďou Macákem. Později v Polsku pak ještě s dalšími hudebníky. Každý muzikant je osobnost a vtiskne do nahrávky něco ze svého umění, takže to spojení, když se do skladby ponoří, je potom kreativní a krásné. Hosté desku obohatili velmi, jsou její součástí, bez které by nezněla tak, jak zní. Práci na albu jsem tedy pojala jako takové hledání zvuku pro každou písničku zvlášť - jak by zněla s celou kapelou. Ne v každém studiu bych ale dostala takový nelimitovaný prostor jako v Rustical Records, které je jedinečné v tom, jak přistupuje ke svým projektům. Producenti Pavel Šmíd a Martin Píro se pro mou hudbu nadchli a tím vlastně naše spolupráce loni na podzim začala. Deska tedy vznikla téměř „do roka a do dne“? Ano, průběžně pracujeme na desce celý rok. Pozvala jsem pak k hostování Asiu, Láďu a Pavla Cingla. Ostatní hosty na desku pozval Pavel, který má hodně hudebních kontaktů a přehled díky jeho práci. Většina věcí se nahrávala na dálku, takže jsem ani ty hosty osobně neměla tu čest poznat a moc se těším, až bude příležitost. Možná by někteří z nich neměli na nahrávání čas nebýt pandemie, takže všecko zlé je na něco dobré. A přínos hostů, kteří se spolupodíleli na desce, je úžasný! Mám pocit, že teď ty písničky znějí tak, jak mají. Celá práce na desce byl pro mě krásný, nový zážitek, i když to bylo i náročné. Netušila jsem, co všechno obnáší realizace alba. Jak již zaznělo v našem minulém rozhovoru (v rámci projektu Kultura FM Live), vaše písně v sobě mají hloubku prožitku a zároveň nepopsatelnou magičnost, jež, alespoň ve mně, evokuje fantazii a kreativitu. Je toto i vaše podstata či záměr neservírovat lidem svými písněmi přesné šablony něčeho, ale jen obrysy či náznaky? To je zajímavá otázka. Nicméně, když skládám, vůbec nemyslím na to, jak budou písně vnímány někým jiným. Je to moment tady a teď. Není záměr psát v nějakých náznacích. Ale jsou věci, které lze vyjádřit velice těžko popisem, proto existuje poezie. A jestli moje písničky nejsou poezií, tak jsou něčím, co mi připomíná její princip – to nejhlubší, co člověk cítí,  vyjádří jen obrazem, symbolicky. Prostě proto, že jinak to nejde. Na desce je 10 písniček. Ale v mých denících a krabicích je jich třeba sto. Ne všecky asi někdy někdo uslyší. Jakou symboliku nese úvodní píseň Curtain of The Moon?  Inspirací pro napsání téhle písně byl bezprostřední moment, kdy jsem na obloze viděla měsíc, skoro v úplňku, a přes něj se divoce hnaly černé a šedé mraky. Bylo to úchvatné. V písničce se zpívá, že příští měsíc bude měsíc sám a že krása je často sama. Chtěla jsem tím vyjádřit to, že často tu čistou krásu nevidíme. Je prchavý okamžik, kdy jsme schopni ji zahlédnout. Mraky se s měsícem setkají jen na chvilku a také měsíc další den bude vypadat jinak. To, co jsem viděla, byl jedinečný moment, který se už nikdy nebude opakovat. Proto je důležité umět žasnout. Ten obraz měsíce s mraky mám v paměti dodnes. Písničku jsem napsala pro svého manžela Robina. Píseň s tak jedinečnými prožitky by zasloužila i obrazové ztvárnění. Plánujete videoklip? Ano, ale k jiné písni, kterou neprozradím. Klip se chystám vypustit zároveň s vydáním alba. Vznikl ze spontánního nápadu mého manžela, který je režisérem (Robin Lipo, pozn. red.) a klip jsme natočili v improvizovaných podmínkách právě v těchto dnech doma, kdy ani moc není na výběr jiná lokace pro natáčení než obývák, případně supermarket. Klip se zrovna stříhá. V plánu bylo původně video k jiné písničce, které jsme měli točit minulý týden v Polsku společně s mojí kamarádkou Dominikou Strobel. Ta mi také dělá obal alba. Bohužel kvůli současné situaci se muselo natáčení odložit na jaro příštího roku. Řekla bych, že rok 2020 je pro všechny muzikanty jedna velká improvizace. Je třeba si nějak poradit. To je pravda, živá vystoupení mají opět na nějakou dobu „stopku“. Nicméně proběhne alespoň symbolický křest nového CD? Asi jako všechny další muzikanty a návštěvníky koncertů mě moc mrzí, že nemohu hrát živě. Ale respektuji a chápu, proč to tak musí být. Křest desky jsem se rozhodla nechat na jaro a plánuji ho udělat v Ostravě, Brně a v Praze. Desku chci představit tentokrát ne jako sólová písničkářka, ale s celou kapelou. Nechte se překvapit a já se budu moc těšit na viděnou na koncertech. Vizitka MOONSHYE: Pochází z Dobratic pod Prašivou. Pod uměleckým jménem Moonshye hraje a zpívá od jara 2017. Nejprve začala v polské Lodži, nyní již nějakou dobu působí v Česku. Její hudba je založená na silných prožitcích a emocích, často se inspiruje přírodou. Složila hudbu k road movie Tsantsa, na které spolupracovala s režisérem Robinem Lipo, který je zároveň jejím partnerem. Na jaře letošního roku se zúčastnila projektu Kultura FM Live a vystoupila na streamovaném koncertě v místeckém kině Vlast.  Připravila Lenka Vašková

Vážení kulturní příznivci, dnes, v pondělí 12. října 2020 v 19.30, se po celé České republice rozsvítí MAJÁKY ČESKÉ KULTURY. Světelné sloupy v místech, kde by v tu chvíli, nebýt koronavirové pandemie, normálně probíhaly koncerty, divadelní představení, projekce filmů nebo vernisáže výstav. Za akcí stojí iniciativa #kulturunezastavíš, která chce poukázat na paralýzu kultury, kulturních zařízení, kulturního průmyslu a všech jeho personálních složek. K této symbolické akci se přidáváme a namísto plánovaného programu rozsvítíme nad Novou scénou Vlast kužel světla, abychom ukázali, že zde za normálních okolností nabízíme svým divákům hodnotný program a smysluplný způsob trávení času. A také, že kultura přes noc nezmizí. “Kultura je jako maják, který nenechá diváky ztroskotat a díky jejich podpoře ani sama neztroskotá.” říká Rosťa Novák ml., který se svým souborem Cirk La Putyka podnítil vznik iniciativy #kulturunezastavíš. Přejeme Vám, ať zůstanete zdraví, zachovejte nám přízeň a budeme se těšit, až se společně opět začneme setkávat. Tým Kultura F≈M