Jazz ve městě letos zahájí Ondřej Ruml a písničky Jaroslava Ježka

Stř 06.říjen 2021

Za své album Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha (2014) s upravenými aranžemi písní, na kterých spolupracoval spolu s pianistou Matějem Benkem a trumpetistou Mírou Hloucalem (Matěj Benko Quintet), získal Zlatou desku. Kritikou oceňované upravené písně z repertoáru Osvobozeného divadla přijede Ondřej Ruml spolu s Jazz Quintetem zazpívat a zahrát začátkem října - přesněji v pátek 8. října - do Frýdku-Místku.

Kdy a jak vznikl nápad znovu „oprášit“ písně Osvobozeného divadla čili tvorbu Ježka, Voskovce, Wericha, která je mnohými vnímána za nedotknutelnou? 
Ten nápad ve mně byl možná už někdy od dětství, když jsem poprvé slyšel ty písničky přezpívané od kapely Dobrý Večer Quintet. Byly to aranže Mirka Kořínka z Ypsilonky a já je paradoxně slyšel dřív, než ty originály. Když jsem pak ucítil, že chci zpívat jazz, ale zároveň že chci nějakým způsobem být autentický, uvědomil jsem si, že máme vlastní jazzové standardy a těmi jsou právě písně těchto tří pánů.

Je vám osobně tvorba Osvobozeného divadla blízká? 
Ano, velmi. Líbí se mi způsob, jakým svobodně tvořili a dělali si legraci. To jejich dada a zároveň narážky na společnost mě uchvacují doteď. Oni se nebáli, že by to někdo nepochopil, nebo že by třeba mohli být trapní. Bavili především sami sebe. A právě to, alespoň jak to tak vnímám během svého života, většinou funguje. Je to princip nakažlivosti.

Jak vzpomínáte na spolupráci s Matějem Benkem a Mírou Hloucalem a kdo rozhodoval o konečné verzi písní? Nebyly někde „třecí plochy“? 
O tom, jak každá písnička bude znít, až na pár výjimek, jsem měl od začátku jasnou představu. Klukům jsem ke každé písní napsal jakoby slovní popis toho, jak bych si představoval, aby ta píseň zněla, někdy jsem i přidal nějakou reminiscenci v podobě nahrávky jiné písně. Většinou se to dařilo. Ale u jedné písničky to bylo trochu zajímavější. Matěj Benko od začátku hovořil o tom, že píseň Život je jen náhoda by měla být hodně odlišná od originálu a že má prostě určitou představu, jak by ji chtěl dělat a poslal mi demo.

Měl jste asi jinou představu?
Vůbec se mi to nelíbilo a také jsem mu to dal najevo. Matěj to vzal a chvilku bylo ticho. Pak ale přišel s novou verzí a se slovy: “Toto je moja najlepšia aranž, aj Karolíně sa páčí.” Karolína je Matějova žena. A to už jsem věděl, že se budu muset podřídit. (smích, pozn. Red.) Míra Hloucal to taky vnímal od začátku hodně progresivně, tam byly taky občas dohady a diskuze. Ale krásný. 

Za Album Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha jste v roce 2014 obdržel Zlatou desku. S mírou nadsázky by se dalo říci, že jste tímto počinem vytvořili i pokračování odkazu české avantgardní kultury. Vnímáte to podobně?
Těší mě, že to tak to vidíte, ale my jsme se na to dívali možná trochu jinak. Od začátku jsme si říkali, že chceme ty písničky udělat tak, jak by to udělal třeba Jaroslav Ježek, kdyby žil v naší době. On totiž to, co dělal ve své době, bylo nesmírně moderní a neotřelé. Došli jsme k názoru, že to rozhodně nechceme vnímat  jako nějaký revival. Nebyla to neúcta. Naopak! Chtěli jsme to udělat tak, jak jsme nejlíp cítili, že by si to třeba ti pánové rádi poslechli.

Upravené písně Osvobozeného divadla zazní 8. října ve frýdecko-místeckém klubu Stolárna spolu s Jazz Quintetem. Jak vznikla tato sestava?
Místo Matěje Benka (Matěj Benko Quintet) bude hrát Martin Brunner. Mladý progresivní pianista, velká osobnost současné mladé pianistické generace. Navíc Benkův žák… A na kontrabas si s námi tentokrát zahraje báječný kontrabasista Tomáš Baroš. Na bubny bude hrát Bady Zbořil a trubku a saxofon zahrají Miroslav Hloucal a Radek Zapadlo.

Jazz jako takový se lidem stále více přibližuje. Je to i tím, že právě jazz spojuje další hudební pop odnože? Jak to vnímáte vy?
Jazz je základ všeho. Jazz byl původně pop. Jazz je tenis. Pop je teď fotbal.

Již od června letošního roku, kdy se začala rozvolňovat kultura, máte nepřetržitý kolotoč koncertů a vystoupení. Co je vaším hnacím motorem? 
Člověk se pořád učí. Momentálně je můj hnací motor to, že jsme dlouho nemohli a teď najednou zase můžeme. Jsem vděčný za každou chvíli, kdy můžu zpívat lidem. 

• Zpěvák, herec a držitel ocenění Zpěvák roku v hudební anketě Žebří
• Za své album Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha (2014), na kterém se podílel s hudebníky z jazzové kapely Matěj Benko Quintet, získal Zlatou desku.
• Zpívá swing s bigbandy po celé republice, koncertuje i samostatně se svou One Man Show, přičemž používá looper – přístroj, který mu umožňuje zazpívat celé písně nahráváním zvukových smyček přímo na koncertech v reálném čase.
•  V roce 2016 vydal vokální album Nahubu, které je výjimečné tím, že veškeré hlasy a zvuky zde nazpíval Ondřej sám bez použití hudebních nástrojů. 

*Informace o festivalu Jazz ve městě najdete také v sekci Tiskové zprávy.

Připravila Lenka Vašková